Jogurty- ano či ne?

20. července 2011 v 11:07 | Bloody-obsession |  Rady a tipy
Jogurty nejsou ani všechny stejně špatné, ani všechny stejně dobré. Rozhodně existují důvody, proč si přečíst nálepku!
Někteří lidé jogurty šmahem zatracují jako bezcennou hmotu, plnou chemie a éček. Nemají pravdu, stejně jako ji nemají ani ti, podle nichž KAŽDÝ skutečný jogurt musí mít obsahovat totéž.

Když dva dělají totéž, není to totéž

Řeč je především o bakteriích, které způsobí mléčné kvašení, jehož výsledkem je jogurt. Těmito bakteriálními kulturami jsou pro výrobu jogurtů nejčastěji používané Streptococcus salivarius a Lactobacillus bulgaricus.
Právě jejich působením vzniká tradiční jogurt tím, že se v mléce po 4-8 hodin nechávají při teplotě asi 40 °C vyvíjet bakterie, které procesem zvaným kysání přemění cukr (laktózu) na kyselinu mléčnou. Stejnou práci však dokážou odvést i další kmeny, jako je Lb. acidophilus, Lb. plantarum, Lb rhamnossus, Lb lactis nebo zejména Lactobacillus cassei, který spíš známe pod obchodní značkou Lactobacillus casei Imunitas (Defensis).
Zdálo by se tedy, že pokud si neseme v nákupní tašce domůskutečný jogurt s živými kulturami a ne jen převařenou náhražku, je to skoro jedno: nějaké ty "přátelské" bakterie v něm jsou, takže je vše v pořádku. Jenže rozdíly existují!

Čtení se vyplatí

Ještě do začátku 90. let 20. století existovaly století normy, podle kterých mohl být jako jogurt označen pouze výrobek, který se skládá z kultury mléka, sušiny a tuku. Po zrušení těchto norem jsou do jogurtů často přidávány náhražky a různá zahušťovadla. Jedná se např. o bramborovou vlákninu, bramborové škroby nebo želatinu.
Dnes je jedinou podmínkou k tomu, aby se výrobek mohl jmenovat jogurt, že musí ještě i na konci své záruční doby obsahovat 100 000 000 mikrooganismů. Opravdu se proto vyplatí přečíst si proto dobře, co je na kelímku napsáno!

Přidaná hodnota

Ovšem ani tak ještě nemáme zaručeno, že přátelské bakterie skutečně přežijí průchod naším zažívacím traktem. Aby se z obyčejného jogurtu stala funkční potravina, která má z definice příznivé účinky na zdraví, přidávají se do nějprobiotické kultury. A ty skutečně neobsahuje každý jogurt.
Probiotický jogurt je tak potravinou, která obsahuje kromě jogurtových kultur a respektování definice jogurtu navíc probiotickou kulturu. Probiotika jsou přitom živé mikroorganismy, které - pokud se podají v dostatečném množství-, mají pozitivní účinek na svého hostitele.

K čemu probiotika slouží?

Jejich kladný vliv se týká slizniční i systémové imunity a alergií, přispívají k prevenci nebo zmírnění alergických a atopických projevů u dětí. Snižují riziko infekcí močových cest a pohlavního ústrojí a uplatňují se také v léčbě střevních zánětů různého původu.
Obnovují střevní mikroflóru (nejen) po užívání antibiotik azmírňují tak jejich nežádoucí účinky. Odstraňují zažívací potíže včetně těch, jimiž trpí lidé po po chemoterapii či radioterapii. Rovněž snižují množství enzymů a bakteriálních metabolitů, které mohou způsobovat **nádorové bujení.
Příznivě působí při osteoporóze, jelikož usnadňují vstřebávání vápníku a snižují rovněž hladinu sérového cholesterolu.Zmírňují také projevů nesnášenlivosti vůči mléčnému cukru - laktóze.
Představují prevenci respiračních onemocnění (nachlazení, chřipka) a infekcí močového ústrojí. Jejich působením dochází také k syntéze některých vitamínů. Podle mnoha studií se tak podílejí i na celkovém zvýšení odolnosti organismu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama